Proč to všechno?
Divadlo může být cestou ke vzrušujícímu hledání, nahlížení do skrytých prostor a soustředěnému žití přítomnosti.
Divadlo může být uměním pro hluboce otevřené tvůrce a hluboce otevřené diváky.
Právě na takové divadlo se zaměřujeme. Přejeme si, aby tvůrci i diváci měli z představení umělecký zážitek a aby společně alespoň na okamžik nahlédli pod povrch věcí - aniž by přitom přišli o zábavu, emoce a příběhy.
Dlouho jsme váhali, zda sem tuto mudrlantskou stránku umístíme. Nakonec jsme se rozhodli, že ano, protože tím můžeme zabránit mnohým nedorozuměním. Pojem "divadlo" je totiž velmi široký a převážně bývá chápán jinak, než ho chápeme my. Raději se tedy jasně přihlašujeme ke svému druhu divadla.
Abychom se mohli opravdu snažit nahlédnout pod povrch, musíme používat jak rozum, tak všechny další prostředky poznání (estetiku, podvědomí, emoce, vnitřní i fyzický cit, šestý smysl, ...). Proto není zdaleka vše, co v divadle děláme, odůvodnitelné rozumem, popsatelné slovy. Zdaleka všemu sami nerozumíme, zdaleka všemu nerozumí diváci.Samozřejmě se nesnažíme být nesrozumitelní či nepochopitelní úmyslně. Ale když například zkoumáme abstraktní pojmy jako „matka“, „práce“, „poctivost“ nebo když zkoumáme jevy na estetické úrovni, pro které ani neexistují slova (jevy vyjádřené rytmem, siločárami v prostoru, barvami, pocity, ...), mnohé prostě vysvětlit neumíme.
Když naši herci a naši diváci odcházejí z divadla, mnohé jim není „jasné“. Ale pokud se představení zdařilo, pokud herci a diváci soustředěně hledali, pokud byli dostatečně přítomni, odnášejí si nepojmenovatelné prožitky, které jsou podle našeho názoru cennější než „mít jasno“.
