V září tedy budeme
tesat kámen
(zpráva z
24.6.2010)
Když tedy kámen, tak tedy kameny.
V sobotu 25. září zahájíme jubilejní
třináctou sezónu Divadla Kámen.
Celá obskurní událost začne už
přibližně týden předem, kdy budou na různých místech Karlína a Vysočan rozmístěny
podivné červené papírové kameny velikosti 16 na 16 na 16 cm. Jde tedy zřejmě o
krychle. Červené papírové krychle. Červené kamenné krychle.
Na jedné straně každé krychle bude
zapsáno nebo nakresleno poselství jednoho z kamenných herců. Jen na jedné
straně. Zbude tedy ještě pět dalších stran. Kdokoli krychli najde, napíše nebo
nakreslí na jednu ze stran své vlastní poselství a odevzdá ji nejpozději večer 25.
září v divadle, získá nejen dva volňásky na tentýž večer, ale také možnost
zapojit se naprosto podle svého uvážení do večerního představení Eélišky kolem.
Krychle obsahuje celkem šest stran, s jedním kamenem nám tedy může přijít až
pět poselství.
V inkriminovaný den 25. září dojde
od 10 do přibližně 16 hodin k samotnému tesání. Přivezeme na Palmovku kamenný
monolit a pod dohledem zkušeného sochaře - pravděpodobně nikoli Josefa
Schneidera či Millera - ho budeme otesávat. Přitom se dopustíme nějaké hudby, případně
dalších nezvyklých činností.
Už nějak příliš mnoho let nevíme,
jak vypadal pro nás dosti podstatný sochař Josef Schneider, nebo Schiller,
Schelling, Schmidt, Schuster, Schuller, nebo snad Miller. Máme takový pocit, že
když dojde k veřejnému tesání jeho pískovcové hlavy, kterého se zúčastní
povětšinou lidé, jež ho znají méně než my, mohli bychom dospět k nějakým
závěrům. Všichni lidé přece někde hluboko v nevědomí do určité míry tuší, jak
Schneider, Schiller nebo Schelling možná mohl vypadat. Uvidíme jen, jestli se
jim ho podaří vytesat, protože mezi tušením a tesáním může být určitý rozdíl.
Vzniklý výtvor pak v pozdním
odpoledni přemístíme k divadlu do blízkosti Schneiderova či Millerova
kupolovitého hrobu.
Přesně v půl osmé večer dojde u divadla
k dalšímu kamennému rituálu. U zdi obklopující divadelní sluj bude odhalena
nová kamenná deska, kterou velmi ochotně a energicky připravil předpokládáme že
jiný kameník, než Josef Schiller, Schelling nebo Müller.
Okamžitě poté propukne večerní
představení. Eéliška kolem je improvizace, takže se k ní po úvodním zahřátí
prostoru může bez problémů připojit každý, kdo k tomu bude mít chuť. Odhalí-li
během zahřívací fáze určitá pravidla, která se v technice této hry vyskytují,
bude to dobré. Neodhalí-li je, bude to zajímavé.
Poté, co představení vyšumí do
prázdnoty, v níž se možná setká s Josefem Schusterem nebo Schullerem nebo Schwarzmüllerem, nám zbudou už jen oči pro obdivování lidmi
přinesených červených krychlí s poselstvími a vynášení apriorních soudů nad
křišťálovými sklenkami, případně také nohy pro tanec.
Kromě tesání pískovcového sochaře do
skutečného kamene si budou moci případně přišlé děti otesat do uměleckých tvarů
měkký pórobeton. Ten bude i s příslušnými nástroji k dispozici mezi 13. a 15.
hodinou v divadle, kde bude navíc hrát DJ Schellenschmidt
mnohožánrovou tanečně poslechovou hudbu pro děti. Nezávazně se předpokládá dětský
tanec na pódiu.